Aukce #02051 - 1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

POLOŽKA
1947 - 0/0 - 50 Kčs Třetí výročí SNP

AUKCE

Číslo aukce:	# 02051
Zahájení aukce:	07.01.2013
Aukce končí:	21.01.2013
Vyvolávací cena:	250,00 Kč
Dosažená cena:	353,00 Kč (Nick60641)
Cílová cena (kup teď):	500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	354,00 Kč
Příhozů:	10

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel, Rudolf Pribiš

průměr mince 28 mm
hmotnost 10 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1947 provedení b.k. - 1000000 ks

STAV

Stav mince 1/1.

PŘÍHOZY V AUKCI #02051

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick60641	21.01.2013	353,00 Kč
Nick55874	21.01.2013	352,00 Kč
Nick60641	15.01.2013	351,00 Kč
Nick60641	15.01.2013	350,00 Kč
Nick55874	14.01.2013	350,00 Kč
Nick55874	10.01.2013	300,00 Kč
Nick60641	09.01.2013	300,00 Kč
Nick55874	10.01.2013	254,00 Kč
Nick55874	08.01.2013	252,00 Kč
Nick60641	07.01.2013	251,00 Kč

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Dražba #	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5271	17.08.2015	120 Kč	121 Kč
5217	03.08.2015	150 Kč	151 Kč
4616	16.02.2015	180 Kč	181 Kč
4173	21.07.2014	70 Kč	71 Kč
3260	16.09.2013	80 Kč	86 Kč
3231	16.09.2013	70 Kč	71 Kč
2801	10.06.2013	200 Kč	201 Kč
2579	13.05.2013	200 Kč	201 Kč
2205	04.03.2013	250 Kč	251 Kč
2120	04.02.2013	250 Kč	252 Kč
2051	21.01.2013	250 Kč	353 Kč
787	22.08.2011	150 Kč	350 Kč
654	13.06.2011	80 Kč	180 Kč
623	16.05.2011	100 Kč	150 Kč
515	21.03.2011	60 Kč	160 Kč

Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce

Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.

Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.

Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .

Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY