PÍSMO NA MINCÍCHA MEDAILÍCH (8)
Návrat k antickým vzorům
16. století znamenalo v našich dějinách krátké, ale významné období hned v několika ohledech. Středověk byl nahrazován humanismem, ať už si tohle nepříliš přesné pojmenování vykládáme jakkoli. Se snahou nastolit absolutní monarchii k nám v téže době přicházel i nový sloh – renesance. Zatímco politický tlak vyvolával v české stavovské společnosti protitlak, nová umělecká forma se zabydlovala bez obtíží. To vše se, jako vždy, projektovalo i do mincovního obrazu, včetně písma.
„Kde je Berger?“ ozýval se z chodby mincovny opakovaný a stále sí lící křik. Ry tci se podívali po sobě a pak na prázdné místo po jejich kolegovi. To už se rozletěly dveře a mincmistr se vztekle rozhlédl po dílně. „Já to věděl, že uteče. A dobře udělal. Tentokrát by mu to už neprošlo. Dvě chyby ve dvou slovech a ještě ke všemu v titulu panovníka!“ Mincmistr se odmlčel a bylo vidět, že právě začal přemýšlet, jak ochránit vlastní kůži. Pak se vzpamatoval a do těch několika mlčících tváří křikl: „No co je, dělejte dál! Ale pro všemohoucího Boha, už bez chyb!“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
MINCE-ČNB.CZ