Luxusní medaile s českou historií U nikátní dar z matky měst
Praha je považována za jednu z nejkrásnějších metropolí Evropy a ne nadarmo bývá nazývána matkou měst. Její půvab umocňuje neobyčejně pestrá a pohnutá minulost.
Právě česká historie se stala středem zájmu prestižního zlatnictví Zlaté mince - Numismatika, které sídlí v památném Obecním domě.
Sama secesní budova, jako národní kulturní památka, je neobyčejně atraktivní pro turisty z celého světa: na její výzdobě se podíleli nejvýznamnější malíři své doby, v jejích útrobách byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika.
Praotec Čech i Karel IV.
Společnost Zlaté mince – Numismatika je významným emitentem vzácných pamětních medailí ze zlata a stříbra, ale také jedním z největších prodejců investičního zlata v České republice. Mezi skvosty, které společnost za dobu své existence vyprodukovala, patří například série pamětních medailí připomínajících největší osobnosti české historie: bájného praotce Čecha, kněžnu Libuši, která prorokovala založení města Prahy, svatého Václava nebo zakladatele budoucího vládnoucího rodu přemyslovců Přemysla Oráče. Za zvláštní pozornost stojí série korunovace českých králů. V ryzím zlatě byl takto zvěčněn Přemysl Otakar I., Karel IV. i král Jiří z Poděbrad.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
ZLATÉ RAŽBY S IKONOGRAFIÍ
blízkou slezským grešlím
Slezské grešle, především z období dlouhé vlády císaře Leopolda I., jsou pro svou relativně snadnou dostupnost a velkou variabilitu mincovních obrazů na rubu těchto mincí, vděčným předmětem zájmu mnoha sběratelů habsburských vládních ražeb. Existují však i velmi vzácné zlaté ražby z přelomu 17. a 18. století s ikonografií velice z vládních mincoven často nesprávně označované jako „odražky grešlí ve zlatě“.
V numismatických encyklopediích je u hesla „odražek“ následující definice: „Odražek je mince nebo medaile ražená z jiného kovu, než bylo mincovním řádem nebo vydavatelem původně určeno.“ V tolarovém období se používalo odražků původně stříbrných nominálů např. tolarů ke vzniku násobků dukátů. U drobné mince se pak většinou jednalo o díly dukátu. Za regulérní odražky jsou považovány ty, k jejichž zhotovení se využívalo již hotových razidel určených k ražbě jiných nominálů shodného průměru.
U slezských grešlí vycházejících z vládních mincoven za panování císařů Leopolda I. a Josefa I. však je situace z tohoto pohledu poněkud nepřehledná. V polovině 18. století se v soupisech velkých sbírek (např. Welzl von Wellenheim, Köhler) s pojmem odražek grešle ve zlatě nesetkáváme, mince jsou popisovány jako díly dukátu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
MINCE-ČNB.CZ