UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014
Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).
Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
100. VÝROČÍ ZALOŽENÍ ČAS
Pamětní mince 200 Kč 2017 VI
Šestou a poslední pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince ke 100. výročí založení České astronomické společnosti, kterou vydala Česká národní banka 6. prosince 2017 na základě vyhlášky č. 393/2017 Sb.
Několikaleté úsilí skupiny nadšenců vybudovat v Praze lidovou hvězdárnu vyvrcholilo 8. prosince 1917 založením České astronomické společnost v posluchárně prof. Františka Nušla na Českém polytechnickém ústavu v Praze. Od roku 1920 v ydávala společnost časopis Říše hvězd a postupně vznikaly její pobočky ve větších městech Čech, Morav y, Slovenska i Podkarpatské Rusi. Po deseti letech se podařilo naplnit i původní cíl a na Petříně byla v roce 1928 otevřena Štefánikova hvězdárna. Členové společnosti však iniciovali stavbu i dalších lidov ých hvězdáren. Česká astronomická společnost podporovala a podporuje pozorování planet a meteorů, popularizuje astronomii v publikacích, sdělovacích prostředcích a na odborných přednáškách. Uděluje několik cen, z nichž nejstarší je cena Františka Nušla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
MINCE-ČNB.CZ