Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
Haiti (2) Historie měnového vývoje
Měnou republiky z ostrova v Karibském moři jsme se zabývali už v minulém čísle.
Protože problematika jejích bankovek je poněkud obsáhlejší, přinášíme dokončení na tomto místě.
V souvislosti s touto bankovkou se nám korespondencí s BRH podařilo zjistit, že tatáž bankovka byla vydána v roce 1982 (podle BRH jako #S5P2) , avšak bez seriového čísla a také bez signatur. Do oběhu pochopitelně zařazena nebyla a proto není uvedena ani ve SCWPM. Základní změny doznala bankovka 10 a 25 gourdes. Původní bankovka z roku 1979 (Pick#242) byla nahrazena motivačně novou bankovkou v roce 1988 (Pick#247) a dále v letech 1991–1999(Pick#256a–c) & 2000–2006 (Pick#265a–c).
Podobných proměn v průběhu let proběhla celá řada u většího počtu nominálů. Porovnáme-li kupříkladu bankovku Pick#207a (1919) zjistíme, že bankovka o stejné nominální hodnotě (500 gurdes) z roku 2000 a dále do roku 2003 vypadá zcela odlišně (Pick#270) . Ta je vybavena ascendentním seriovým číslem, vlevo na A v barvě černé, vpravo v barvě červené. Seriové číslo je UV pozitivní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
MINCE-ČNB.CZ