Operace Anthropoid Pocta československým parašutistům
Cyklus Pražské mincovny věnovaný významným událostem a osobnostem české vojenské
tradice pokračuje titulem Operace Anthropoid. Autorem sádrové předlohy medaile pro
zlatou i stříbrnou ražbu je Michal Vitanovský.
Sedmadvacátý květen roku 1942 patří k nejv ýznamnějším datům československého protifašistického odboje. Parašutisté vyslaní z Anglie toho dne atakovali vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, jenž následkům zranění o několik dnů později podlehl. Atentát, který vykonali Josef Gabčík a Jan Kubiš, vzbudil ve světě značný ohlas a britská vláda po něm anulovala nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Výsledek
operace s kr ycím jménem Anthropoid však přinesl také krutou odvetu ze strany okupační moci. Symbolem nacistického řádění se stala obec Lidice, kterou nacisté srovnali se zemí, muže popravili a ženy a děti poslali do koncentračních táborů. Do vlasti se jich po válce vrátila jen hrstka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.
Je
poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.
Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního
řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián
II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
MINCE-ČNB.CZ