Mezinárodní rok astronomie
Když vynikající italský matematik a fyzik Galileo Galilei zamířil k obloze v létě r. 1609 dalekohled, který si sám postavil, sepsal o tom zprávu nazvanou "Nebeský posel".
Praha, Vídeň - Za týden se vytištěná publikace dostala z Itálie do Prahy, kde si ji astronom Johannes Kepler. Ten v té době působil jako císařský matematik na dvoře Rudolfa II. Kepler pak vydal téhož roku v Praze publikaci "Rozprava s Nebeským poslem", která opět putovala pomocí kurýrů na koních přes Alpy zpět do Benátek ke Galileimu.
V roce 2009 si nejenom astronomové ale i široká veřejnost připomene zakladatelské dílo obou hvězdářů, ale též nesmírný pokrok astronomie za uplynulá čtyři století. Mezinárodní astronomický rok (IYA 2009) bude v Česku doprovázet řada soutěží. IYA 2009 vyhlásily UNESCO a Mezinárodní astronomická unie na počest 400. výročí prvního pozorování oblohy dalekohledem, které uskutečnil italský astronom Galileo Galilei.
Vedle českých mincí věnovaných J. Keplerovi zaujem českou numismatickou veřejnost i nová rakouská bimetalová mince. Bimetalová mince se skládá z vnějšího stříbrného prstence a pozlaceného jádra, které je tvořeno velmi vzácným prvkem, kterým je niob.
Niob je na Zemi poměrně vzácný, jeho obsah v zemské kůře se odhaduje na 15 -25 mg/kg. Koncentrace v mořské vodě je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů vodíku. Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé oceli, používá se v klenotnictví a medicíně. Slitiny niobu s cínem a titanem se používají pro výrobu supravodivých magnetů, které jsou schopné vyrobit velmi silné magnetické pole.
Minci razí rakouská mincovna ve Vídni a na český sběratelský trh ji dováží Zlaté Mince - Numismatika.
Minci si můžete pohlédnout na této stránce, kde jsou taky uvedeny její technická data:
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
MINCE-ČNB.CZ