10dukát 1633 Výjimečná aukce
V časopise jsme ukazovali žebříček nejdráže prodaných mincí v českých aukcích a rozebírali, proč jsou vysoké zlaté nominály tak oblíbenou komoditou investorů.
O tom, že se v numismatice točí mnohdy velké peníze jsme psali v čísle 5/2013. Po nějaké době opět taková mince vyplavala na veřejnost. 10dukát 1633 sice neaspiroval na špičku žebříčku, nicméně aukce zajímavá byla. I tím, že její forma měla jisté prvenství.
V čem byla aukce tohoto Ferdinandova pražského desetidukátu tak originální? Především v tom, že se jednalo o první takový numismatický kus na veřejné aukci Aukro, kde byste dříve takový materiál asi nehledali. Michal Zikmund, majitel Numismatiky Turnov, která do aukce minci dala, v sobě našel tolik odvahy, že dal minci dražit od koruny. Nabízený kus byl při tom prodán v aukci Frühwald 29. 3. 2014 za úctyhodných 25 000 euro plus aukční poplatky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (15) Stará a nová elita
Rychlý ekonomický rozvoj západní a střední Evropy v druhé polovině 19. století postavil národy tvořící habsburskou monarchii, do nové situace.
Ty vyspělejší úspěšně absolvovaly průmyslovou revoluci, která měla i politické důsledky. V českých zemích začalo vlastenectví opouštět kabinety intelektuálů a projektovalo se do politické praxe. Zároveň se měnila jména majitelů zámků a paláců, nad jejichž vraty se vedle starých erbů objevovaly jiné, neznámé a zjevně nové.
Na každé svatbě se najdou klevetníci. Nechyběli ani na té, ze které se roku 1900 čerstvě sezdaná dvojice vracela na velkostatek Chotoviny. Novomanželé už odjeli, ale před chrámem ještě postávali hloučky zvědavců. V jednom zaznívalo: „Té parády, pozlátka a erbů. Nevídáno. A víte-li pak, jak je to s jejich urozeností? Ženich, Ervín Nádherný z Borutína, má urozenost po dědovi, pražském měšťanovi, který si ji koupil teprve roku 1838! A panna nevěsta Ringhofferová? Baronka? Darmo mluvit. První Ringhoffer přišel do Prahy před sto třiceti lety jako kotlářský tovaryš. Tak je to!“ Po překonání krize v sedmdesátých letech se český průmysl a zemědělství rychle vyvinuly na poměrně vysokou úroveň. Jedním z důsledků byl růst národního sebevědomí a z něho plynoucí politické požadavky Čechů a Moravanů. Důležitou společenskou silou se stávali podnikatelé. Ve společnosti začali nahrazovat šlechtu v jejích tradičních pozicích. Avšak také někteří členové vysoké šlechty nový pohyb zachytili a s úspěchem se prosazovali ve sféře velkopodnikání. Na druhé straně také část špičky průmyslnické vrstvy zatoužila po lesku urozenosti a jeho ztělesnění – erbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.