Mušličky kauri Fascinující africká měna
Samotná skutečnost, že se v Africe používaly mušličky kauri jako platidlo, není tak překvapivá, jako fakt, jak byla tato obchodní směnná jednotka využívána ve prospěch Evropanů a arabských obchodníků s otroky.
Potkávám se s nimi téměř pravidelně, na svahilském pobřeží, v muzeích západní Afriky, na maskách náčelníků z centrálního Konga, a konečně, v poslední době i v četných odborných publikacích, které z původních historických pramenů citují, kdy a jak se ještě nedávno platilo na pobřeží i ve vnitrozemí subsaharské Afriky mušličkami kauri, a je to fascinující poznání...
Samotné nálezy mušliček v náčelnických sbírkách či pokladech, pokud se vyhneme Egyptu, pocházející již z 9. století našeho letopočtu a dokládají málo známou skutečnost, že z východní pobřeží Afriky bylo již v té době hojně navštěvováno Číňany, kteří s sebou toto platidlo prostě přivezli – a to z Malediv a Filipín, a velmi brzy jej uvedli do transafrického obchodu.
Jimi dovážené mušličky byly již přetříděné, standardní velikosti, úžasného tvaru, který odkazoval k symbolu ženské fertility a byly v podstatě směnitelné za cokoliv, co Afrika nabízela.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
MISTŘI PADĚLATELÉ (1) Giovanni da Cavino a Nicolaus Seeländer
Pravá nebo falešná? Tuto otázku si sběratelé mincí kladou po celá staletí.
Falza ke škodě sběratelů nejsou záležitostí posledních desetiletí, již renesanční numismatici se museli potýkat s podvodníky vyrábějícími „rarity“. Kdo byli první padělatelé, co je vedlo k výrobě falz a podařilo se jim obelstít tehdejší sběratele?
Říká se že, padělání mincí je staré jako mince samy a totéž platí také padělcích mincí ke škodě sběratelů. Mince byly sbírány již v antice a zájem o ně neopadl ani v ranném středověku. V Itálii 14. století pak s příchodem humanismu vypukla doslova sběratelská horečka. Humanisté a šlechta fascinovaní „nově objeveným“ Římem začali utrácet obrovské sumy za antické umění a věci denní potřeby. Mezi první známé sběratele mincí patřil i florentský básník a učenec Francesco Petrarca (1304–1378), který se na základě studia ikonografie a epigrafiky snažil spojit jemu předložené římské mince se zprávami antických autorů. Numismatika byla od počátku výsadou mocných a bohatých. Italské šlechtické rodiny jako Sforza v Miláně, Este ve Feraře a Medici ve Florencii rozmnožovaly své sbírky po mnoho generací. Inventář sbírky vyhotovený rok po smrti bankéře a politika Cosima de Medici (1389–1464) obsahoval 100 zlatých a 503 stříbrných antických mincí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
MINCE-ČNB.CZ