BAHAMSKÝ DOLAR Monetární systém a stručná historie
Bahamský dolar je měnovou jednotkou karibského ostrovního státu Bahamy.
Jeho ISO 4217 kód je BSD (někdy též BS$ ). Do oběhu se dostal v květnu 1966, kdy nahradil tehdy používanou bahamskou libru1. Pojmenování dolar má bahamská měna společně s několika měnami států po celém světě. Jedna setina dolaru se nazývá cent (1/100).
Prvním emitentem bahamských bankovek byla Bank of NassauA, která uvolnila první bankovky v rámci emise ND (1870‘s) Issue (bankovky Pick#A1; Pick#A3 & Pick#A4A). Poslední emisí bankovek před náhradou libry za dolar byla emise ND (1953) Elizabeth II Issue, zastoupená bankovkami o nominální hodnotě 4 a 10 šilinků (Pick#13 & 14) a 1 a 5 liber (Pick# 15 & 16). Emitentem těchto bankovek, stejně jako bankovek z období let 1919 – 1965 byl Bahamas GovernmentB. Od roku 1968 do roku 1973 emitentem bankovek byl Bahamas Monetary AuthorityC. Až v roce 1974 (po současnost) byla ustanovena centrální banka jako jediný bankovní dům na území Baham (Central Bank of the BahamasD).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.
Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.
Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
MINCE-ČNB.CZ