Cena zlata na novém maximu
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Cena zlata v úterý pokračovala v růstu a dosáhla nejvyšší úrovně v historii. Troyská unce zlata (31,1 g) se prodávala za 1036, 6 dolaru.
Posledního maxima dosáhlo zlato v březnu 2008, kdy se troyská unce prodávala za 1032 dolaru.
Cena zlata bude v růstu nadále pokračovat. Hlavní příčinou je oslabující dolar.
Dolar výrazně oslabil po zprávě, že ropné státy Arabského poloostrova tajně jednají s Ruskem, Čínou, Japonskem a Francií o tom, že by v budoucnu nahradily dolar v obchodu s ropou košem měn.
V příštích třech až šesti měsících se dočkáme dalších rekordů. Další pokles dolaru je totiž všeobecně očekáván.
Vedle zlata roste cena i dalších drahých kovů.
Rostou taky ceny důlních společností, jako např. Kazkhyms (o 6,9 procenta), Randgold (5,3 %), Antofagasta (3,5 %), Vedantan (4,5 % ) nebo AngloAmericana (4,4 %)
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
MINCE-ČNB.CZ