500. VÝROČÍ VYDÁNÍ KLAUDYÁNOVY MAPY
Pamětní mince 200 Kč 2018 I
První pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je ražba k 500. výročí vydání Klaudyánovy mapy, kterou vydala Česká národní banka 28. února 2018 na základě vyhlášky č. 15/2018 Sb.
Klaudyánova mapa je nejstarším známým kartografickým zobrazením Čech. Jejím autorem byl lékař, knihtiskař a podporovatel Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán, vlastním jménem Kulha z Mladé Boleslavi. Dřevěnou tiskovou desku nechal zhotovit Klaudyán v roce 1517 v dílně Jeronýma Höltzela v Norimberku. Z ní byla v roce 1518 vytištěna v následujícím roce mapa k dosud ne zcela jasnému účelu, snad jako pomůcka pro poutníky cestující do Říma. Klaudyánova mapa je považována za počátek české kartografie a současně je první samostatně tištěnou mapou středoevropské země. Vlastní mapa je umístěna v dolní třetině tiskového listu a znázorňuje pohoří, řeky, lesy, hlavní zemské stezky s vyznačením vzdálenosti v mílích a 280 českých hradů a měst. V horních dvou třetinách doplňuje mapu obrazová, textová a heraldická výzdoba. Nahoře uprostřed je zobrazen král Ludvík Jagellonský a znaky zemí, v nichž titulárně vládl. Pod nimi jsou náboženské mravoučné výjevy a texty a pět řad znaků zemských hodnostářů a měst. Alegorický vůz s cestujícími, tažený dvěma spřeženími na opačné strany, je předmětem badatelského zájmu a snad symbolizuje rozhádanost tehdejší společnosti. Téměř kompletně dochovaný originální výtisk, majetek Biskupství litoměřického, je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (13) Kouzelnické známky
Kdybychom se striktně drželi pravidel numismatiky, nemohlo by toto pokračování seriálu vzniknout, jelikož bude pojednávat o ražbách, které mají s mincemi jen společný tvar. Řeč bude o známkách kouzelníků a kouzelnických mincích.
Tyto ražby nepřejímaly žádnou funkci peněz a nemají ani povahu peněžních náhražek, jak je chápe numismatika, což definovala profesorka Ema Nohejlová-Prátová takto: „... do numismatiky však naprosto nepatří kovové známky, které žádným způsobem a v žádné formě nezastupují peníze, a tedy nemohly být v peníze proměněny, např. moderní reklamní známky.“ (Nohejlová-Prátová 1986: 29) A skutečně, kouzelnické známky nebyly užívány jako potvrzenky nebo poukázky za výkony nebo na peníze, komodity či služby, vyjma funkce vstupenek. Mince však přece jen zastupovaly, a to při eskamotérských tricích.
Kouzelnické známky je možno definovat jako zvláštní kategorii nepeněžních účelových ražeb svým charakterem stojících mezi adresními a reklamními známkami – vstupenkami a ražbami podobnými medailím. Lze je rozdělit na pět kategorií, dlužno však uvést, že toto dělení není ostré a některé známky mohly zastupovat dvě i více z uvedených skupin.
1. Známky rekvizity pro vystoupení
2. Známky obchodů kouzelnických pomůcek
3. Reklamní známky kouzelníků
4. Známky kouzelnických klubů či společností
5. Ostatní ražby (pamětní, novoročenky, kouzelnické kongresy)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
MINCE-ČNB.CZ