100 LET OD ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY 500 Kč 2016
Na rozdíl od mincí 200 Kč jsou mince 500 Kč vydávány v pravidelném množství jednoho motivu ročně.
I v emisním období 2016-2020 bude pokračovat vydávání mincí nominální hodnoty 500 Kč, k jejichž emisi došlo za existence České republiky poprvé v roce 2011 (mince ke 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena), devatenáct let od emise poslední československé pamětní mince nominální hodnoty 500 Kčs (mince k 100. výročí československého tenisu).
I když na rozdíl od cyklů zlatých mincí (Deset století architektury, Hrady...) není jejich emise označena jako cyklus, fakticky mají také povahu určitého
volného cyklu či řady se společným tématem. V letech 2011-2015 vydala Česká národní banka (dále ČNB) pět mincí s motivy významných českých kulturních osobností a v letech 2016-2020 půjde o motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatné
ho československého státu. První mincí této nové řady a současně první pamětní mincí roku 2016 je mince 500 Kč k 100. výročí založení Československé národní rady, kterou vydala ČNB 10. února 2016 na základě vyhlášky č. 30/2016 Sb.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
MINCE-ČNB.CZ