100 let Obecního domu v Praze Pamětní stříbrná mince
Česká národní banka vydává pamětní stříbrnou 200Kč minci, která připomene 100 let od otevření Obecního domu v Praze. Mince inspirovaná touto stavbou je v prodeji od 7. listopadu 2012.
Soutěže se zúčastnilo 14 výtvarníků, kteří zaslali celkem 22 sádrových modelů. Předložené návrhy hodnotila dne 21. června 2011 Komise pro posuzování návrhů na české peníze, odborným poradcem byl Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc. z Archivu hlavního města Prahy.
Předložené návrhy hodnotila komise tradičně v rámci tří soutěžních kol. Z prvního kola nepostoupilo 11 sádrových modelů, a to pro různé výtvarné nedostatky v písmu, kompozici nebo modelaci. Pět návrhů, které se vyznačovaly dle posouzení komise vyšší výtvarnou úrovní, získalo odměnu ve druhém kole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst
Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.
Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.
S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně
potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
MINCE-ČNB.CZ