TAIWAN
Notafilické poznámky
Tchaj-wan (též Formosa, 臺灣; 台湾, hanyu pinyin Táiwān [ dále v textu Taiwan] , tongyong pinyin Táiwan, Wade-Giles T‘ai-wan, tchajwansky Tâi-oân) je ostrov v jihovýchodní Asii, jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí Čínské republiky.
Čínská republika, mezinárodně nazývaná jako Republic of China (Taiwan), s mezinárodním kódem ROC je stát všeobecně známý po roce 1949 pod názvem Tchaj-wan. Většina území ostrova tvoří spolu s Peskadorskými ostrovy čínskou provincii Tchaj-wan. Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního Tchaj-nanu domorodým kmenem Siraya. Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. Portugalci, kteří Tchaj-wan objevili, mu dali jméno Ilha Formosa, což v překladu znamená Krásný ostrov; toto označení se částečně udrželo dodnes.
Na území ostrova Taiwan je měnový monetární systém tzv. tchajwanského dolaru, respektive oficiálním názvem nového tchajwanského dolaru (新臺幣 nebo 新台幣).Podle ISO 4217 je zkratkou měny TWD, která se však mění v široké míře v používaný symbol NT$. Měna je vydávána jednak centrální bankou Čínské republiky (Peoples Bank of China), ale také tchajwanskou bankou (Bank of Taiwan).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
MINCE-ČNB.CZ