Vzácny pražský groš
Václava II. z nálezu Melčíc-Zemianskeho Lieskového
Počas analýzy jedného z najväčších pokladov grošov Václava II. zo Slovenska, ktorý bol nájdený v roku 1980 v Melčiciach-Zemianskom Lieskovom objavili autori jeden unikátny exemplár tejto mince. Nález pozostával pôvodne z približne 830 mincí, z ktorých bolo 101 pražských grošov Václava II. Zvyšok tvorili viedenské fenigy rakúskych panovníkov vládnucich v rokoch 1251-1330.
Ide o razby od Přemysla Otakara II. (1251-1276) až po Fridricha Pekného (1314-1330). Aj z uvedeného krátkeho popisu je zrejmé, že ide o pomerne zaujímav ý poklad mincí. Jeho prvoradý v ýznam spočíva v tom, že excelentne odráža menového pomery na území dnešného Slovenska v 20-tych rokoch 14. storočia. V tomto období tu patrili medzi dôležité platidlá práve pražské groše a viedenské fenigy. Z toho dôvodu je smutné, že dosiaľ nedošlo k detailnému publikovaniu tohto nálezu. Uvedený nedostatok pravdepodobne nebude možné odstrániť ani v budúcnosti, lebo časť mincí je nenávratne preč. Napriek tomu sa z celkového počtu 101 pražských grošov podarilo analyzovať 38 mincí, medzi ktor ými sa nachádza niekoľko zaujímavých exemplárov.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Osvobozené Československo
Oběh platidel po druhé světové válce
Stará národohospodářská poučka praví, že přes měnu lze nejsnadněji a nejúčinněji vysávat porobenou zemi a Československo je toho zdárným příkladem. Otázkou obnovení poškozeného hospodářství se s blížícím koncem války stále intenzivněji zabývala exilová vláda v Londýně pod vedením Dr. Edvarda Beneše. Potíže, se kterými se tehdejší vedení muselo potýkat, však vychází už z předmnichovského vývoje.
Od Mnichova k Protektorátu
Po nástupu nacistů k moci a jejich narůstající agresi vůči okolním zemím se československé úřady od poloviny třicátých let začaly zabývat otázkou válečně-hospodářských příprav pro případ ozbrojeného konfliktu. V rámci nich rostly investice do armády na modernizaci výzbroje, školení mužstva či budování rozsáhlého systému pohraničních pevností. Prostředky se dílem hradily z řádných státních příjmů a částečně čerpáním půjček lombardováním státních cenných papírů (půjčka obrany státu, pokladniční poukázky). V roce 1938 se stát rozhodl splatit svůj státovkový dluh vůči centrální bance a současně financovat válečné výdaje tiskem nekrytého oběživa, díky čemuž byly stávající bankovky po 50 a 100 Kč prohlášeny za státovky. Jejich převzetím stát získal více než 3,7 mld. Kč, z nichž 2 miliardy použil na úhradu státovkového dluhu a jednu miliardu na splacení dluhu u Národní banky. Zbytek byl určen na krytí dalších závazků a případné budoucí mobilizační výdaje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
MINCE-ČNB.CZ