Jarmila Truhlíková-Spěváková Mistři české numizmatiky
Životní příběh Jarmily Truhlíkové-Spěvákové by mohl sloužit jako názorný příklad síly lidského ducha.
Talentovaná pražská sochařka a medailérka se trpělivou prací a sebezdokonalováním vypracovala mezi elitní tvůrce české numizmatiky. Po rozdělení federace zvítězila v soutěži o návrh české oběžné koruny, podle její předlohy se razí také česká dvoukoruna. K tomu vytvořila řadu návrhů pamětních mincí a medailí. V době největší slávy však přišla osudová rána: v důsledku mozkové příhody jí ochrnula levá ruka a část těla. Jarmila Truhlíková-Spěváková se i navzdory handicapu dokázala vrátit na scénu a v roce 1997 zvítězila v soutěži o zlatou minci s tématem Karla IV. Medailérka žije v Praze. Její dcera Andrea Popprová (akademická malířka – restaurátorka), je autorkou a ilustrátorkou dětských knížek, pravidelně přispívá do časopisu Sluníčko.
Dokážete spočítat, kolik návrhů mincí a medailí jste za svoji kariéru vytvořila?
Nad tím bych se musela hluboce zamyslet, protože těch zpracovaných témat byly desítky. V roce 1974 získal můj návrh na Janka Jesenského druhou cenu a od té doby jsem se pravidelně účastnila soutěží vypsaných Českou národní bankou. Když uvážíme, že tyto soutěže se konaly třikrát do roka, ke každé jsem předložila alespoň dva nebo tři návrhy, bylo toho opravdu hodně. Realizace v podobě ražby se z toho dočkalo deset návrhů.
Do historie jste vstoupila především jako autorka současné české oběžné koruny. Jak návrh vznikal?
Byla jsem vyzvána, abych se zúčastnila soutěže, tak jsem se pustila do práce a vytvořila několik návrhů. Přemýšlela jsem, co na korunu dát. Říkala jsem si: když koruna, tak tam dám svatováclavskou korunu. Pak mě ale napadlo, že tu tam bude mít každý. A víte, že neměl? Za perličku považuji fakt, že vítězný návrh vznikl na Slovensku, kde jsem byla na dovolené.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Vesmírná procházka
Vesmír přitahuje stále pozornost umělců medailérů.
Vsetín - Vedle rakouské mince, kterou jsme vám představili ve včerejším zpravodajství se kosmickému tématu věnuje i nová australská mince.
První výstup člověka ve skafandru do vesmíru podnikl 18. 3. 1965. Při jeho misi se vyskytla celá řada problémů. Jeden z nich nebylo možno předem prověřit na Zemi. Šlo o to, jak bude kosmický skafandr reagovat ve vesmírném vzduchoprázdnu," vzpomíná nyní 64letý Leonov. Po dvanáctiminutové "procházce" kosmem zjistil cosi, co odborníci netušili. Skafandr se nafoukl natolik, že mu znemožňoval dostat se zpět do lodi Voschod-2, vznášející se na oběžné dráze kolem Země. Bylo mi jasné, že musím snížit tlak uvnitř skafandru, ale o kolik? Pokud bych to přehnal, začala by mi vřít krev v těle a v takovém případě by se mnou byl amen. Ale nic jiného mi nezbývalo, musel jsem to udělat," říká.
Mince je zajímavá především tím že střed její mincovní plochy je oddělený od vnějšího prstence uvnitř, kterého volně rotuje. Představuje tak zeměkouli okolo níž krouží hvězdy, planety i družice vyobrazené na stříbrném prstenci.
Toto originální pojetí mince je třetím v řadě motivů, které australská mincovna Perth Mint věnovala vesmíru. Navazujete tak ne předchozí velmi úspěšné tituly Sputnik a Gagarin.
MINCE-ČNB.CZ