Mistři české numizmatiky Josef Oplištil
Josef Oplištil patří k mladé generaci českých tvůrců pamětních medailí a mincí.
Vystudoval v Jablonci nad Nisou, kde nyní působí jako pedagog na Vyšší odborné škole
se zaměřením na raženou medaili a minci. Josef Oplištil se pravidelně účastní soutěží
vypisovaných Českou národní bankou.
Mezi dřívější známé práce Josefa Oplištila patří například návrh na zlatou pamětní minci Zámek Kačina (2004, ČNB), k těm posledním pak stříbrný medailon ke stému výročí narození legendární herečky Nataši Gollové, který letos v ydala Pražská mincovna. Přestože v jeho tvorbě nyní převládá nízký mincovní reliéf, rád se vrací i k sochařině. Josef Oplištil je ženatý, má dva syny, o nichž s úsměvem tvrdí, že jsou jeho největším současným koníčkem.
Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká.
Kolik návrhů už jste stihl realizovat?
Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)
Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.
Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
MINCE-ČNB.CZ