Bankovky, které neplatí Varianty účelových tisků
Sběratelé vědí, že bankovka je charakterizována jako cenný papír (=cenina) s danou nominální hodnotou sloužící jako bezúročný platební prostředek.
Bankovky jsou vydávány v drtivé většině centrální bankou toho kterého státu. Zjednodušeně řečeno v uvedeném případě se jedná o tzv. legální finanční prostředky (bankovní peněžní a ceninový sektor). Vedle platných bankovek je možné definovat skupinu bankovek nelegálních (nebankovní peněžní a ceninový sektor), do které zařazujeme několik bankovních variant.
Pekelné bankovky
Pravděpodobně nejstarší formou bankovek z kategorie nelegálních jsou tzv. hell banknote (doslovný překlad pekelné peníze; hell bankovky). Jejich první tisk je zaznamenán již v počátcích 19. století na území Číny. Také v našich podmínkách tuto variantu známe a dokonce je možné ji zakoupit na stránkách veřejných aukcí. V rámci této skupiny bankovek se rozlišují varianta naturální (HBN; nejčastěji portrétová ) a varianta označována jako fine arts (HBA; s nádechem výtvarného umění).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
JERUZALÉMSKÁ PANORAMATA
Série zlatých a stříbrných medailí
Hlavní město dnešního Izraele Jeruzalém – Jerušalajim bylo již před více než třemi tisíci lety hlavním městem sjednoceného Izraelského království za panování králů Davida (asi 1004–965 př. n. l.) a jeho syna Šalomouna (asi 965–933 př. n. l.). Šalomoun zde vybudoval Chrám, čímž se stal Jeruzalém také náboženským střediskem židovského národa.
Po Šalomounově smrti se jednotné království rozpadlo na severní Izrael a jižní Judsko. Poté, až do roku 586 př. n. l. byl Jeruzalém hlavním městem Judského království, kdy jej zpustošila vojska babylónského krále Nebúkadnesara II., která zbořila také pr vní jeruzalémský Chrám. Obyvatelstvo Jeruzaléma bylo odvedeno do babylónského zajetí a město zůstalo v rozvalinách. Po vítězství Peršanů nad Babylóňany povoluje roku 538 př. n. l. perský král Kýros II. návrat židovským v yhnancům do jejich historické vlasti, do Judska a do Jeruzaléma, kde je zahájena stavba druhého Chrámu, jenž je roku 515 před n. l. zasvěcen. Jeruzalém byl po celou dobu perské nadvlády hlavním městem perské autonomní provincie Jehud–Judska. Podobně tomu bylo za panování Alexandra Makedonského, který zemi ovládl roku 332 př. n. l. a za jeho nástupců z dynastie Ptolemaiovců a Seleukovců ve 3. a 2. století př. n. l.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
MINCE-ČNB.CZ