PETR HORÁK Mistři české numizmatiky
Petr Horák patří k nejvytíženějším tvůrcům české numizmatiky: jeho konto obnáší přes osm desítek realizací, mezi nimiž nechybí ani mince České národní banky.
I když se nevyhýbá žádným motivům, přiznává, že v reliéfní tvorbě si nejvíce užívá medailí s portrétní a figurální tématikou. To ostatně dokazuje i řada jeho prací oslavující český sport. Od roku 1993 působí jako pedagog na jablonecké Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné škole. V roce 2000 se tam stal vedoucím oboru Grafického a plastického rytí kovů. Petr Horák je zastáncem poctivé ruční práce při návrzích a výrobě sádrových modelů budoucích ražeb. Doufá, že počítače lidský faktor nikdy zcela nenahradí: zůstanou pouze dobrým pomocníkem výtvarníka.
Pavel Josef Šafařík, Petr Vok, Josef Bican. To jsou náměty, které zvítězily v soutěžích ČNB a podle kterých poté vznikly pamětní mince. Dá se z toho usuzovat, že právě k portrétům máte blízko?
Portrét považuji za vrchol reliéfní tvorby. Portrétní nebo figurální kompozice je pro mě vždy zajímavá a pěkná práce. Rád bych připomněl, že u Petra Voka se jednalo o autorskou spolupráci s Jaroslavem Bejvlem, který vytvořil lícní stranu s vyobrazením kláštera ve Vyšším Brodě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Ze světa kovových známek (15) Reklamní známky
Reklamní neboli adresní známky nejsou, podobně jako kouzelnické ražby, při striktním výkladu numismatiky považovány za materiál náležící do oboru, protože až na výjimky nezastupovaly žádnou z funkcí peněz, viz definici M+B 3/2013 str. 16.
Aby byly uchovávány a stále držiteli připomínaly vydavatele, byly efektního provedení připomínající mince, nebo měly vzbudit dojem, že jsou talismanem pro štěstí, což na nich často bývá i uvedeno a mají proto vyobrazené symboly štěstí, nejčastěji čtyřlístky a podkovy. Svým charakterem se podobají spíše medailím, jimž se ve svých vrcholných provedeních přibližují. Určitě ale není ztrátou času se těmito ražbami hlouběji zabývat.
Nejstarší české reklamní známky zachycuje již soupis sbírky českých ražeb W. Killiana z roku 1858 (obr. 1 a 23). Jejich ražba se rozšířila od přelomu 60. let XIX. století zejména v Praze, ale i v Plzni (obr. 2), Teplicích (obr. 3) i v jiných městech. Starší název adresní známky vznikl z toho, že na nich byla uvedena adresa vydavatele. Řada takových ražeb je z doby před jubilejní výstavou v Praze v roce 1891, kde se firmy prezentovaly honosnými známkami (obr. 4). Adresní známky byly připevňovány na dodávané výrobky jako reklamní pozornost, proto byly v ojedinělých případech opatřené dodatečně proraženými otvory. Tato praxe pokračovala i v době první republiky.
Zvláštním druhem reklamních známek byly hrací známky, které se dávaly jako pozornost při nákupech, a byly popsané v M+B 1/2013. Jejich neznámějším zástupcem jsou ražby Vilímkova nakladatelství v Praze s legendou Česká známka ku hře.
Známky s platnou mincí adjustovanou v hliníkovém prstenci opatřeném ražbou byly ražené počátkem XX. století v USA, od počátku následujícího století i v Německu1 a u nás. V době Rakousko-Uherska se vkládala jednohaléřová mince vzor 1892, v meziválečném období pětihaléř vzor 1923. Letopočet na vloženém platidle patrně limitoval dolní časovou hranici vzniku ražby nebo dokonce i známku datoval. Všechny mně známé ražby pražské firmy Wolf & Schleim mají vložený haléř ročník 19032 (obr. 5). Hliník byl z hlediska ražby účelových známek novým materiálem a známky textilního závodu v Rytířské ulici 26 mohou patřit k nejstarším hliníkovým účelovým ražbám u nás. Český výrobní původ těchto ražeb není jistý pro jejich značnou výrobní podobnost se soudobými ražbami z Německa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
MINCE-ČNB.CZ