LIBROVÁ BANKOVKA Předchůdce slavné mince
Roku 1694 založil anglický král Vilém III. nový bankovní ústav The Governor and Company of Bank of England, později zkrácený na Bank of England.
Hlavní úlohou této instituce bylo především zajištění finančních prostředků na vedení války proti Francii.
Záhy po svém vzniku začala banka emitovat směnky za uložené vklady podobné těm, které upisovali zlatníci. Směnky byly zprvu psány ručně na bankovní papír signované úředníkem. Později se pak přešlo na tištěné bankovky. Roku 1696 bylo rozhodnuto nevydávat bankovky nižší než 50 £ díky čemuž se využívaly především zámožní měšťané, šlechtici a obchodní společnosti. V průběhu 18. století banka postupně přešla na bankovky ve formě tiskopisů, kdy první číslice byla tištěna a další se již dopisovaly ručně. Zprvu se vydávaly hodnoty od 20 do 100 liber. V roce 1759 ale nedostatek zlata zapříčiněný sedmiletou válkou donutil banku po prvé vydat bankovku po 10 £. Roku 1793 si poté válka proti revoluční Francii vynutila nový nominál po 5 £. V první polovině 19. století prudce vzrostl státní dluh. Zatímco v roce 1700 činilo zadlužení 1,2 milionu liber, tak koncem napoleonských válek se vyšplhalo až na
850 milionu liber. Následkem toho došlo k omezení plateb v bankovkách ve zlatě, které trvalo až do roku 1821. Jako kompenzace nedostatku drobných mincí začala poté banka od roku 1797 emitovat 1 a 2 librové bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (26) Ražba studentské euro medaile
Nevím, co je silnější, zda přiznat vlastní chyby, nebo se přiznat ke svým nesplněným cílům a přáním.
Chyby většinou děláme z určité nevědomosti, případně z nedostatku informací, což znamená, že se chybám nelze vyhnout. Je důležité si je včas uvědomit a hlavně je neopakovat.
S nesplněným přáním je to úplně jinak. Pokud si stanovíme cíle spíš malé a jsme při jejich naplňování přiměřeně aktivní, zpravidla na ně dosáhneme a cítíme se spokojení. Stanovit si velký cíl je krásné, ale jeho splnění bývá obtížné a často přesahuje naše možnosti. Takovým velkým cílem se pro mě stala ražba oběžných mincí euro. Čím více jsem se tímto problémem zabýval a stále více informací jsem měl k dispozici, tím se mi jeho splnění jevilo méně reálné. Slovenští přátelé v Kremnici se myšlenkami na ražbu eura také zabývali. Věděli, že se slovenská vláda bude dlouho rozhodovat, než jejich země vstoupí do eurozóny. Ředitel Ing. Vlastimil Kalinec v roce 2004 na nic nečekal a vytvořili svoji verzi medailí na motiv mincí euro pro všech 8 nominálů od 1 centu až po 2 eura. Jejich centrální banka proti jejich záměru neměla námitky, a chytrý Kalinec si věc předem projednal v Bruselu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
MINCE-ČNB.CZ