Raritní malý groš? Polemika nad článkem z minulého čísla
Nám sběratelům je dáno, že někdy vidíme to, co chceme vidět, a pak slepě hledáme argumenty pro svá tvrzení, i když jsou mylná.
Věda všeobecně (numismatika není výjimkou) je plná hledání nových cest, z nichž některé provází i řada omylů. Noví autoři přepisují pravidla a boří výsledky práce svých předchůdců s železnou pravidelností. Pluto už není planeta, chronologie pražských grošů jsou a budou znovu a znovu převysvětlovány např. díky novým a novým vědecky zpracovaným nálezům. Donedávna se o pražském stodukátu Ferdinanda III. mluvilo jako o medaili...
Po vydání minulého čísla přišel na mou adresu kritický dopis čtenáře:
Vážený pane šéfredaktore, jsem dlouholetým předplatitelem časopisu Mince & Bankovky a na každé nové číslo se vždy těším. Bohužel článkem z čísla 1/2014 uveřejněném na str.28-29 jsem byl zklamán protože je od základu mylný. Autor Karel Čurda zde popisuje „záhadný“ malý groš Rudolfa II. z pražské mincovny a nazývá ho raritou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Ze světa kovových známek (3) Spolkové známky na pivo
Mocný rozmach spolkového života poslední čtvrtiny 19. století odstartovalo vydání zákona č. 134/1867 ř. z. O právu shromažďovacím z 15. listopadu roku 18671 a fundamentální články zakotvené v prosincové ústavě ze dne 21. prosince 1867.
Tyto legislativní normy v královstvích a zemích v říšském sněmu zastoupených zaručovaly nejdůležitější práva týkající se individuálních občanských svobod.
Ústavní článek 12 zákona č. 142/1867 ř. z. praví: „Rakouští občané státní mají právo se shromažďovati a spolky činiti. Jak se těchto práv má užívati, ustanovuje se zvláštními zákony“. Po celé Cislajtanii (Předlitavsku) začaly masově vznikat spolky divadelních ochotníků, pěvecké, čtenářské, studentské, vzdělávací a školské, sportovní jednoty sokolů a německých turnerů, hasičské sbory, vzájemně podpůrné profesní spolky, ale i rozmanité stolní společnosti. Nejstarší obecní spolky, sbory městských střelců, někde i vojenských vysloužilců a hasičů, vznikly lokálně však již dávno před vydáním výše uvedeného zákona a prosincové ústavy.
Spolky měly významný podíl na utváření společenského života obcí, který se odehrával obyčejně v hostincích. Při schůzích a slavnostních akcích se konzumovalo pivo, jež bylo částečně hrazeno členům organizace prostřednictvím spolkových kovových známek. Tyto platební prostředky, které obdrželi členové, možná i význační hosté, v počtu úměrném jejich společenskému, potažmo spolkovému postavení a zásluhám, byly pak spolkem hromadně propláceny. Pozoruhodné jsou v tomto ohledu známky jabloneckých městských střelců a českodubských německých turnerů, jejichž nominální hodnota je BIER PREIS (doslova pivní cena) a které tvoří samostatnou kategorii spolkových pivních známek – pivo jako cena za výkon.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011