Zpěvák vlastní rukou Václav Neckář dokončil medaili
Příští rok tomu bude půl století, kdy Václav Neckář natočil svůj první velký hit.
Nejen tato událost, ale i vydání nového alba Mezi svými, bylo pádným důvodem k emisi pamětní medaile s jeho portrétem. Její návrh vytvořil známý český muzikant a výtvarník Jaromír Švejdík. Finální sádrovou předlohu nové ražby osobně dotvořil sám Václav Neckář. Emitentem novinky je Pražská mincovna, která navíc vyrobí také limitovanou sérii medailí v neobvyklém černém provedení.
Václav Neckář dorazil do prodejní galerie Pražské mincovny v Obecním domě v doprovodu svého bratra Jana. Tam na něj už čekali nejen zástupci Supraphonu a Pražské mincovny, ale i rytec a medailér Miroslav Schovanec. Ten legendu české populární hudby nejprve krátce zaškolil a potom už se zpěvák chopil nástroje a soustředěně do sádrového modelu budoucí medaile vyryl část fragmentu.
Po Karlu Gottovi a Heleně Vondráčkové bude Václav Neckář teprve třetím novodobým českým zpěvákem, který se může pochlubit pamětní medailí se svým jménem. A podoba této numismatické novinky bude pro mnohé jistě překvapením. „Ražbu jsme chtěli pojmout netradičně, tak, aby se do zpracování návrhu přímo zapojil Václav Neckář. Zároveň nám nešlo o jeho realistickou podobu,“ prozradil výkonný ředitel Pražské mincovny Jan Hrubý.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
MINCE-ČNB.CZ