Jak se dělá mincovna (10) Mincovna se slavnostně otevírá
Slavnostní otevření mincovny byl pro mě dlouhou dobu pojem naprosto abstraktní a neuměl jsem si pod ním nic konkrétního představit.
Už uběhla dlouhá doba od chvíle, kdy se něco ve firmě slavilo. Naposledy to bylo převzetí Rudého praporu generálního ředitele Jablonecké bižuterie za vynikající výsledky hospodaření v roce 1987. Organizovali to odboráři a mojí povinností tam bylo přednést aktuální informaci o stavu hospodaření s důrazem na exportní úspěchy. To už ale bylo hodně dávno a za tu dobu se všechno změnilo. Kde tedy hledat zkušenosti a inspiraci, aby historický okamžik proběhl opravdu důstojně. Tím správným místem byla ČNB.
Setkání se sekčním ředitelem sekretariátu guvernéra panem ing. Romanem Leszczynskim byl ten správný okamžik. Opravdu vzdělaný pán s vizáží a chováním anglického džentlmena, mně začal dávat rady, co by se mělo pro hladký průběh chystané události udělat. Slíbil mi, že bude informovat guvernéra Josefa Tošovského a pokusí se rovněž zajistit účast prezidenta Václava Havla. Myšlenka naprosto úžasná.
Druhým člověkem, který mě školil a zároveň dával úkoly, byl ing. Martin Švehla, ředitel tiskového odboru ČNB. Než přišel na banku, pracoval v ekonomickém zpravodajství české televize. Mediálně velmi zkušený člověk, který se v branži perfektně vyznal, a pro manažera z mincovny měl pochopení. Zároveň si uvědomil, že otevření mincovny je vítaná příležitost pro prezentaci centrální banky, které není nikdy dost. Po jednání s těmito pány jsem získal potřebné informace a začal jsem připravovat podrobný scénář, jak bude 1. červenec 1993 v mincovně probíhat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (4)
Hrobka krále Kýrose II. Velikého
V tomto dílu seriálu „Památky na bankovkách“ se podíváme na íránskou bankovku 50 rials s motivem hrobky velkého krále Kýra II. Velikého na reversu. Hrobka se nachází v bývalém hlavním městě starověké perské říše Pasargada. Dnes se ruiny tohoto města nachází v Íránské provincii Fárs.
Tuto hrobku hned dvakrát ve starověku navštívil a popsal Aristobúlos z Kassandreie na přání Alexandra Velikého při tažení na východ, který krále Kýra obdivoval. Podle Aristobúlova popisu se jednalo o obdélníkovou hrobku s masivní základnou z kvádrů, která se nacházela uprostřed zahrady, z níž se vcházelo úzkým vchodem do pohřební komor y. Uvnitř hrobky se měl nacházet zlatý sarkofág, stůl se sklenicemi, královské vzácné šaty a truhlice se šperky a drahými kameny. Vnitřní výzdobu tvořil nápis v perštině: „Ó, člověče, já jsem Kýros, jenž založil panství Peršanů, král Asie! Nezáviď mi tento pomník!“ V současné době je hrobka krále Kýra II.Velikého nejlépe z dochovaných památek achaimenovské epochy
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
MINCE-ČNB.CZ