Cromwellova Anglie Mincovnictví v letech 1625–1658
Oliver Cromwell, rozporuplná postava anglických dějin, podle jedněch bojovník za práva a náboženskou svobodu národa, podle jiných zloduch, který popravil krále a nechal zničit korunovační klenoty.
Chudý venkovský šlechtic se stal úspěšným generálem a uznávaným vůdcem Anglie. Pohnuté období občanské války a commonwealthu zanechalo nesmazatelné stopy i v anglickém mincovnictví.
Stuartovská Anglie
Nástup skotských Stuartovců na anglický trůn přinesl Anglii období klidu a stabilizace. Jakub I. zanechal svému synovi zemi, kde panovník soupeřil o moc s parlamentem. Po nástupu Karla I. na trůn roku 1625, spory s parlamentem dále eskalovaly. Král požadoval peníze na válku s Francií, ale parlament, který měl na starosti výběr daní, odmítl. A tak král začal vybírat daně po svém. Donutil gentry k „dobrovolným“ půjčkám, jejichž odmítnutí bylo trestáno vězením, hrabství ležící u moře zase musela financovat loďstvo. Nové daně u parlamentu tvrdě narazily a ten požadoval roku 1628 potrestání králových rádců a oblíbenců a okamžité zrušení nových daňových opatření. Karel zareagoval rychle a s arogancí sobě vlastní rozpustil parlament. Dalších jedenáct let vládl bez něj. Karel byl ve výběru daní vynalézavý. Protože parlament nefungoval, král usoudil, že venkovská šlechta nemá v Londýně co pohledávat, a každému kdo byl ve městě přistižen hrozila tučná pokuta. Daň za užívání „králova“ moře se tak osvědčila, že ji musela platit i hrabství ve vnitrozemí. Karel rovněž oprášil dávno nepoužívané středověké zákony, jako bylo právo Královského lesa, a výnosným obchodem se stalo pořádání dražeb různých úřadů. Proti králi narůstal odpor napříč celou společností. Poslední kapkou v Karlově nešťastné politice byl pokus zavést ve Skotsku anglickou knihu modliteb a církevní organizaci. Rozezlení Skoti se vzbouřili, postavili armádu a v létě roku 1640 vpadli do Anglie. Král, který potřeboval peníze více než kdy předtím, byl nucen svolat parlament a ten si tentokrát kladl podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
MIROSLAV HRIC Mistři české numizmatiky
Miroslav Hric patří k nejznámějším slovenským autorům ražené numizmatiky.
Rodák ze Žiaru nad Hronom pochází z umělecky založené rodiny: už jeho děd byl kovorytcem razidel v kremnické mincovně a výtvarníkem byl i jeho otec. V roce 2000 úspěšně ukončil Školu užitkového výtvarnictví a nastoupil do sochařského ateliéru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. O devět let později obhájil doktorandské studium v oboru kresba...
Miroslav Hric má za sebou čtrnáct samostatných výstav a řadu sympozií doma i v zahraničí. Mezi odborníky, kteří ovlivnili Hricův umělecký vývoj, patří jeho učitelé akademičtí sochaři Ivan Lipták a Ján Hoffstädter. Miroslav Hric realizoval pamětní mince pro Českou národní banku, Národnú banku Slovenska, Pražskou mincovnu a další zadavatele. K jeho posledním pracím patří medaile upomínající na sté výročí narození pražského architekta Antonína Balšánka. Miroslav Hric žije a tvoří v Banské Štiavnici, ve městě historicky spjatém s těžbou drahých kovů, z nichž pak kremnická mincovna razila proslavené mince.
Pane Hrici, máte spočítáno, kolik medailí a mincí jste do dnešního dne vytvořil a realizoval?
Vůbec netuším. Mám takovou filozofii, že každou novou minci se snažím dělat lepší oproti té minulé, takže počty nebo úspěchy se příliš nezabývám. Dodnes vlastně ani nemám katalog, který by všechny práce nějak shrnoval. V budoucnu ho ale plánuji udělat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
MINCE-ČNB.CZ