Korunovace Přemysla Otakara I. Zlatá bula sicilská na pamětní medaili
Pamětní medaile upomínající na vládce Českého království jsou mezi tuzemskými
sběrateli velmi oblíbené. Oprávněný zájem však budí i v zahraničí.
Naposledy se
o tom přesvědčili zástupci Pražské mincovny, kteří na letošní světové výstavě
v Singapuru vystavili i medaili Korunovace Přemysla Otakara I. – Zlatá bula sicilská.
Medaili věnovanou památce českého krále Přemysla Otakara I. razí Pražská mincovna ve zlatém i stříbrném provedení. Samozřejmostí jsou kovy nejvyšší ryzosti. „Autorem předlohy je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů, který je podepsán i pod další zdařilé návrhy ze série Korunovace českých králů,“ upřesnil předseda představenstva Pražské mincovny Pavel Trtík. Stejně jako další medaile s typickou značkou lví stopy, ani tento titul nemohl chybět na světových výstavách v Berlíně a v Singapuru, kde letos mincovna otevřela svůj stánek
„S potěšením jsme konstatovali, že se můžeme poměřovat i s tou nejvyspělejší světovou produkcí a s dobrým vědomím tak v zahraničí šířit tradici české medailérské školy. Ohlas odborné veřejnosti byl pro nás opravdu povzbuzující,“ poznamenal Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
MINCE-ČNB.CZ