JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (24) Ražba kilové pamětní medaile z drahých kovů
Při cestách do zahraničí, zejména na světových mincovních veletrzích v Basileji a v Berlíně, jsme se seznamovali s novinkami, kterými se snažili naši kolegové překvapit.
Razili nejen pro své domácí sběratele, ale především pro obrovský mezinárodní trh, ve kterém figurují miliardové sumy dolarů ve zlatých ražbách. Je to globální byznys, kterého se účastní nejsilnější světoví hráči v obchodování se zlatem. Slitky ve formě cihel jsou zajímavým artiklem od 1000 gramů a výše.
Zlaté cihly v trezorech bank mají hmotnost 12 440 gramů (400 Oz). Jedná se o velmi silnou mezinárodní loby, kde mincovny nemají své místo. Jedna je však výjimkou. Vídeňská mincovna zde zastupuje Rakouskou centrální banku, neboť spravuje státní zlaté rezervy. Pohyby zlata se tady počítají v řádech tun. Zde jsem také poprvé uviděl, jak vypadá masová ražba zlatých mincí. Naše dosavadní ražby v maximální hmotnosti 31,1 gramů (1 Oz) odpovídaly technickým možnostem medailových lisů, jedná se hlavně o tonáž a zdvih. Neměli jsme ani otestovaný trh, jak by reagoval, kdyby se objevil produkt, který by se prodával v řádu stovek tisíc korun. Dosavadní jednouncové mince ČNB, nebo naše medaile stejné hmotnosti, se prodávaly za cenu do 50 000 Kč za kus. To jsme považovali za limitní, co je český zákazník ochoten za pamětní ražby zaplatit. Na druhé straně jsme viděli, že máme zákazníky, kteří u nás nakupují veškeré ražené zlato emitované centrální bankou a náš emisní plán ražeb v tomto kovu si rezervují na celý rok dopředu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.
Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.
Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
MINCE-ČNB.CZ