NOVÉ EURO DO SBÍRKY 50 € emise Europa
Záhy po uvedení eura se začala Evropská centrální banka (ECB) připravovat na druhou, technicky vylepšenou emisi papírových platidel – označované „Europa“.
Tyto bankovky jsou postupně uváděny do oběhu v pořadí dle jednotlivých hodnot. Jako první přišla v roce 2013 na řadu 5 €, roku 2014 následovalo 10 € a rok poté 20 €. Letos 5. června pak centrální banka představila nový vzor 50 €.
Padesáti eurová bankovka je v současnosti nejvíce zastoupeným nominálem. Ze všech hodnot představuje až 45 % všech obíhajících bankovek. Jejich počet je tak téměř ve stejné výši jako celkový počet všech hodnot v oběhu, jaký byl ke konci roku 2002. Jak už bylo řečeno, druhá emise eurobankovek nese název Europa. Označení je odvozeno od starořecké báje, podle níž svedl dceru fénického krále Európu bůh Zeus, který na sebe vzal podobu býka, a unesl ji na Krétu. Starověcí Řekové se příběhem nechali inspirovat a začali pojem „Europa“ používat jako zeměpisné označení celého kontinentu. Samotná podoba Európy vyobrazená na bankovkách vychází z více jak dva tisíce let staré vázy nalezené v jižní Itálii a vystavené v pařížském Louvru.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
MINCE-ČNB.CZ