Dukáty České Republiky.

Nejkrásnější mince na světě má 10. let !
Počátkem roku 1999 byla ve Spojených státech amerických vyhodnocena porotou složenou z ředitelů mincoven, umělců věnujících se mincovní tvorbě, numismatiků a pracovníků muzeí soutěž Mince roku 1999.

Prestižní soutěž Mince roku pravidelně pořádá časopis WORLD COIN NEWS a nakladatelství Krause Publication. Soutěžilo se v několika kategoriích, např. nejlepší oběžná mince, nejumělečtější mince, nejlepší zlatá mince, mince k aktuální události, a také o celkové prvenství. Pro rok 1999 bylo vyhlášeno deset kategorií, v nichž zvítězily mince z celkem šesti zemí, a to z Itálie, Rakouska, Velké Británie, USA, Lotyšska, Ukrajiny a České republiky. Celkové prvenství získala italská stříbrná pětitisícová mince s námětem Svět obklopený ptáky a hvězdami, která současně zvítězila v kategorii nejumělečtější mince roku. Ceny za nejlepší mince roku 1999 byly předány v Cobb Galleria Center v Atlantě.

Česká republika získala první cenu v kategorii nejlepší zlatá mince roku za minci v hodnotě 10.000 Kč ze sady Karel IV. ročník 1999. Námět této mince je věnován založení Nového Města pražského. Na lícní straně této mince je volná kompozice českého lva, moravské a slezské orlice v gotických štítech a svatováclavská koruna. Pozadí tvoří dobový ornament v podobě kosočtvercových polí s rozetkami uprostřed. Na rubové straně mince je na pozadí gotických fiál portrét Karla IV. z votivní desky Jana Očka z Vlašimi. Doplňují ho vyobrazení dobové pečeti Nového Města pražského, císařské pečeti Karla IV. a pražského groše. Minci podle návrhu akademického sochaře Vladimíra Oppla razila Bižuterie Česká Mincovna, a.s. v Jablonci nad Nisou, která už od roku 1994 razí všechny české mince, oběžné i pamětní.

UKRAJINA 100 HŘIVEN
Komparace 1992–2014

Ukrajinská hřivna (ukrajinsky гривня / hryvňa; [ˈɦrɪu̯nʲɑ] IPA, ₴; emitent Natsional‘niy Bank Ukraïni) je zákonným platidlem východoevropského státu Ukrajina. Její ISO 4217 kód je UAH. Jedna hřivna je tvořena 100 kopějkami (ukrajinsky копійка / kopijka; 1/100).

Název hřivna se opakuje, protože shodnou měnu měla už Kyjevská Rus v 11. století. Novodobá hřivna se do oběhu dostala v roce 1996, kdy nahradila předešlou měnu, ukrajinský karbovanec (sing. i plurál je shodný; totožný emitent; Natsional‘niy Bank Ukraïni), která byla dočasnou měnou v období přechodu ze sovětského rublu na ukrajinskou hřivnu (1991–1996 [1995]). Hřivna vycházela z karbovance v poměru 100 000 karbovanců: 1 hřivna. Karbovanec byl zaveden proto, aby překlenul období hyperinflace a aby připravovaná nová ukrajinská měna tento problém už neměla. Hned v roce 1992 začaly přípravy na zavedení hřivny; v Kanadě byly vytištěny první bankovky, které až do roku 1996 čekaly na své oficiální použití. První emisí byla 1992 (1996) Issue. Bankovky byly datovány rokem 1992. Dvojí rok v názvu emise znamenal faktické vytištění bankovek (1992) a rok uvedení do oběhu (1996). Karbovanec a hřivna souběžně platily mezi 2. zářím a 16. zářím 1996, od 17. září téhož roku byla jedinou platnou měnou hřivna a karbovanec přestal v platebním systému existovat.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU