Plaketa ve tvaru známky Novinka Pražské mincovny
Čím se tato novinka v principu liší od běžných ražeb pamětních medailí? Novátorský není ani tak obdélníkový tvar ražby, ani zoubkování které opticky připomíná známku, má však podobný účel jako vroubkování hrany mince.
Hlavní inovací je síla použitého materiálu.
Plaketa je totiž ražena z tenkého plechu ryzího zlata, případně jiného drahého kovu, např. ryzího stříbra. Minimální tloušťka materiálu použita k ražbě je zúročena nárůstem pohledové plochy kterou má výtvarník k dispozici. Větší prostor k aplikaci výtvarného návrhu dovolí umělci obohatit plaketu bezpočtem poutavých detailů.
Nakonec pravoúhlé pole obdélníkového profilu je pro výtvarníky důvěrně známým formátem. Stejně jako filmové políčko, pohlednice nebo pamětní list.
List papíru i plátno obrazu jsou obdélníky a jejich geometrie je malířům bližší. Kružnice vymezená hranou klasické medaile je pro výtvarníky složitější a limitující tvar.
Jednostranná ražba, navíc umožní deformaci materiálu do nezvykle vysoké výšky. Vzniká tak mimořádně vysoký reliéf. V nejvyšších bodech dosahuje výškový rozdíl vůči základně až 3 mm!!! Pro srovnání obvyklé ražby pamětních medailí mají tloušťku 2 mm včetně reliéfu.
Averz plastiky je v mincovní ploše leštěn do vysokého, zrcadlového lesku, který známe z ražeb mincí špičkové kvality (proof).
Matovaný revers plastiky je ošetřen leštěním povrchu diamantovou pastou zrnitosti 9 mikronů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
Jaroslav Bejvl Navrhování mincí je moje vášeň
Výtvarník Jaroslav Bejvl se proslavil jako sklářský designer a odborník na osvětlení. Uznání došel paradoxně nejdříve ve světě a až posléze se jeho jméno stalo pojmem i doma.
Výtvarník Jaroslav Bejvl se proslavil jako sklářský designer a odborník na osvětlení. Uznání došel paradoxně nejdříve ve světě a až posléze se jeho jméno stalo pojmem i doma. Neméně významnou částí jeho tvorby jsou návrhy mincí a pamětních medailí, s nimiž začal v roce 1981.
Jaroslav Bejvl s úspěchem absolvoval celou řadu soutěží, vypsaných Českou národní bankou, ale i dalšími zadavateli. Vytvořil kolem tří set padesáti návrhů, z nichž zhruba šedesát se dočkalo realizace. Je také autorem oběžného dvacetihaléře, jenž platil až do roku 2003. Jaroslav Bejvl má obdivuhodný smysl pro detail a jemnou kresbu.
Proslavil jste se svými návrhy osvětlení sálů. Kvůli nim jste procestoval řádný kus světa. Kam všude jste pracovně zavítal?
Nejvíce to bylo po Evropě, tedy Švédsko, Německo, Francie, Rusko, ale i exotické země jako Kuvajt nebo Írán. Pracoval jsem také pro společnosti za Atlantikem, i když tam jsem se nepodíval. S cestováním letadlem jsem ze zdravotních důvodů musel skončit, začal jsem mít problémy s uchem. Lustry, na kterých jsem dělal, jsou prakticky po celém světě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
MINCE-ČNB.CZ