Dukáty tří kurfiřtů.

Prezident Emil Hácha
Český právník a státník na medailích

V září 1938 byl pod nátlakem britské a francouzské vlády a pod hrozbou nacistické agrese donucen prezident Edvard Beneš přijmout Mnichovský diktát, vydávající nacistickému Německu bez boje českomoravské pohraničí. Československý stát se stal obětí nacistické rozpínavosti a k německému záboru se přidal ještě zábor maďarský a polský na Slovensku a Zakarpatské Ukrajině.

Na znamení nesouhlasu s nepříznivým vývojem prezident Beneš již 5. října 1938 abdikoval a vzápětí potom odletěl do zahraničí. Ani v těžkém pomnichovském období a za druhé světové války nezůstal prezidentský úřad v Praze neobsazen. Po Mnichovu úřad zastával Doc. JUDr. Emil Hácha, alpinista, věřící člověk, výtečný právník evropské úrovně a milovník umění. Byl a patrně i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Tento po desítky let symbol zrady a kolaborace s okupanty však vzdoroval před více jak třemi čtvrtinami století hrubému nátlaku Adolfa Hitlera tvrdošíjněji, než se dosud vědělo, a proto se v období po roce 1989 hodnocení osobnosti prezidenta Háchy značně proměnilo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.

Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.

Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.

Mince-cnb.cz - Mince České národní banky (ČNB) a Národnej banky Slovenska (NBS). Medaile: Pražská mincovny a.s. (PMI), Česká mincovna a.s. (ČM), Mincovna Kremnica š.p. (MK). Investiční zlato rafinérií Argor-Heraeus, Produits Artistiques Métaux Précieux (PAMP), Münze Österreich. Značkové investiční mince American Eagle, Maple Leaf, Wiener Philharmoniker, Panda, Britannia, Krugerrand, Kangaroo za nejlepší ceny. Licenční mince Český lev nedodáváme. ©2003-2025 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...