Povodně v Praze Numismatická vzpomínka na velkou vodu před více než sto lety
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
Letošní povodně v Čechách, kdy v prvních červnových dnech vystoupily z břehů prakticky všechny velké české řeky se svými přítoky1 a zejména hrozba rozsáhlých záplav v Praze a na dolním toku Labe, vyvolaly nejen vzpomínky na katastrofální průběh povodně v roce 2002, ale i na řadu dalších ničivých záplav.
ZPovodně jsou na českém území zaznamenány od začátku 12. století. Podle záznamů se extrémní povodně vyskytly v Čechách v letech 1118 (září), 1180 (?), 1272 (březen), 1342 (leden a únor), 1359 (září), 1432 (březen a červenec), 1481 (červen), 1496 (leden), 1501 (srpen), 1598 (březen a srpen), 1784 (únor), 1845 (březen), 1862 (únor), 1872 (květen), 1890 (září), 1940 (únor), 2002 (srpen). V roce 1342 strhla voda v Praze kamenný Juditin most postavený ve druhé polovině 12. století, roku 1359 zničila provizorní dřevěný most a vážně poškodila rozestavěný nový kamenný.2 V letech 1496 a 1784 poškodila Karlův most, nejhůře ovšem roku 1890.
Před rokem 2002 byla největší letní povodeň způsobená pouze srážkami právě v září 1890.3 Silně pršelo celé jaro a léto nebylo výjimkou. „Hospodáři léta tak mokrého nepamatují,“ psalo se v knize Povodeň v Čechách roku 1890. „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdnými, mnohé hráze železniční protrhány a jízda zastavena.“ Koncem léta se hnala na Prahu povodňová vlna. 3. září 1890 okolo čtvrté hodiny ranní se nad Prahou rozlehly poplašné výstřely z děla a oznámily, že nastává povodeň - jedna z historicky největších záplav ve městě, při které byl po sto letech znovu pobořen Karlův most. Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 m3/s.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Kolik stojí nejvzácnější mince? … a dokážeme říct, která to je?
S Jiřím Militkým jsme poprvé se setkali, když připravoval výstavu Pražská mincovna pro Muzeum hlavního města Prahy, kde se vystavovalo několik velmi raritních kusů.
V současnosti pracuje v Národním muzeu a má přístup do největší české sbírky mincí na našem území. A tak jsem předpokládal, že spolu ve sbírkách najdeme ty nejvzácnější české mince.
Nejvzácnější nemusí být nutně nejdražší. O tom se Jiří Militký přesvědčuje v praxi dnes a denně. Zabředli jsme spolu hovor na téma, co vytváří cenu těch nejdražších mincí.
„Mezi nejúspěšnější ražby v dražbách se řadí masivní zlaté nominály ze šestnáctého a sedmnáctého století, ponejvíce násobky dukátů, u kterých je jistým způsobem zajištěna ojedinělost,“ říká k tématu Jiří Militký.
Bez zajímavosti nezůstává ani fakt, že v našem prostředí se málo prodávají antické a keltské mince. Přitom keltské mince ze středoevropského prostoru jsou extrémně vzácné a jsou známé často ve velmi malém počtu kusů. Ale na aukcích zpravidla nepřekročí částky kolem 10 000 eur.
Také výjimečně vzácné raně středověké denáry se prodávají za výrazně nižší ceny. Proč tomu tak je?
„Rekordmani aukcí nejsou v zásadě sběratelskou komoditou,“ vysvětluje Jiří Militký, „ale kupují je investoři, podobně jako starožitnosti, umění a obrazy. Ti se snaží své peníze uložit co nejbezpečněji, právě proto se orientují především na zlato.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
