Varianty haléřů Ludvíka Jagellonského
Každý sběratel se dříve nebo později dostane do stavu, kdy každá nová mince, která přibude do jeho sbírky, není nového typu, či varianty.
Proto, aby se vyhnul opakovaným nákupům té samé mince, je časem nucen si vytvořit seznam známých typů, či variant. Pokud je pro jeho sběratelský obor dostupná dostatečná literatura, může se považovat za šťastlivce. Pokud tomu tak není, je nucen různě vyhledávat v dostupných publikacích, časopisech atd. informace, které by mu pomohly orientovat se v dané problematice.
Žel bohu v oblasti středověkého mincovnictví je až na pár světlých výjimek odkázán na různé úryvky z článků atd. Proto jsem se rozhodl pro svou snadnější orientaci v této
problematice, vytvořit seznam dosud známých variant haléřů Ludvíka Jagellonského. Seznam obsahuje cca dvacet penízků, díky čemuž není možné tento dokument považovat za typologii. Jedná se o soupis obrázků, na které jsem narazil v knihách, na webu naší pobočky ČNS pražské groše, či v soukromých sbírkách.
Vyšel jsem z podle mne výborné práce K. Castelina1, přidal Smolíkovy Pražské groše2, Háskové – Chaurovu sbírku3 a Šmerdovy Mince zemí Koruny České4. Dále jsem doplnil fotografie
nových typů, které se nacházejí v soukromých sbírkách. Ke každé minci, je fotografie, případně kresba (pokud nemám fotografii daného typu k dispozici). Pokud neznám prokazatelnou
fotografii dané mince, považuji typ jako neověřený.
Na začátek ještě musím zmínit jednu drobnost. Tou je přiřazení typů podle K. Castelina, protože zde by mohlo dojít k nejasnostem. Pro odkazy jsem použil číslování typů podle
jeho článku v Numismatickém časopise Československém, protože je podrobnější, než jeho číslování v Grossus Pragensis.5
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (2)
Téma zaniklých librových systémů jsme nakousli v minulém čísle časopisu Mince a bankovky.
Přesto, že je to téma rozsáhlé, v tomto vydání jej ukončíme, abychom se od příště mohli věnovat dalším zajímavostem.
Podobnou situaci, jako v případě gambijského cedi lze zaznamenat v případě Ghany. Na území Ghany byl platný systém ghanské libry, která se dělila na 20 šilinků a 240 pencí. První a jediná librová emise nese označení 1958-1963 Bank of Ghana Building Pound Issue. Emisním ústavem byla centrální banka (Bank of Ghana). Tento bankovní dům na území Ghany působí do současnosti. Ghanské cedi se dělí po uskutečněné decimalizaci na 100 pesewas (sing. pesewa; viz níže) a má mezinárodní kód GHS, když v literatuře se setkáváme také se sekundárním symbolem GHC |. Přechod z libry na cedi proběhl prostřednictvím emise ND (1965) Nkrumah Cedi Issue. Bankovky jsou nedatované (ND). K identitě bankovek podle data centrální banka přistoupila v roce 1967. Ghanské cedi prodělalo několik inflačních stádií, kdy se hovoří o prvém až třetím cedi. První cedi (C |1) nahradil ghanskou libru v roce 1965 neparitně v poměru 1 ghanská libra = 2,4 cedi (100 pesewa = 100 pencí). Zároveň C |1 přešel na decimální systém a byl rozdělen na 100 pesewas a nikoli na šilinky a pence. První cedi bylo až do konce roku 1967 používáno jako druhé platidlo vedle stále obíhající ghanské libry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
