Investiční zlaté mince.

Varianty haléřů Ludvíka Jagellonského
Každý sběratel se dříve nebo později dostane do stavu, kdy každá nová mince, která přibude do jeho sbírky, není nového typu, či varianty.

Proto, aby se vyhnul opakovaným nákupům té samé mince, je časem nucen si vytvořit seznam známých typů, či variant. Pokud je pro jeho sběratelský obor dostupná dostatečná literatura, může se považovat za šťastlivce. Pokud tomu tak není, je nucen různě vyhledávat v dostupných publikacích, časopisech atd. informace, které by mu pomohly orientovat se v dané problematice.

Žel bohu v oblasti středověkého mincovnictví je až na pár světlých výjimek odkázán na různé úryvky z článků atd. Proto jsem se rozhodl pro svou snadnější orientaci v této problematice, vytvořit seznam dosud známých variant haléřů Ludvíka Jagellonského. Seznam obsahuje cca dvacet penízků, díky čemuž není možné tento dokument považovat za typologii. Jedná se o soupis obrázků, na které jsem narazil v knihách, na webu naší pobočky ČNS pražské groše, či v soukromých sbírkách.
Vyšel jsem z podle mne výborné práce K. Castelina1, přidal Smolíkovy Pražské groše2, Háskové – Chaurovu sbírku3 a Šmerdovy Mince zemí Koruny České4. Dále jsem doplnil fotografie nových typů, které se nacházejí v soukromých sbírkách. Ke každé minci, je fotografie, případně kresba (pokud nemám fotografii daného typu k dispozici). Pokud neznám prokazatelnou fotografii dané mince, považuji typ jako neověřený.
Na začátek ještě musím zmínit jednu drobnost. Tou je přiřazení typů podle K. Castelina, protože zde by mohlo dojít k nejasnostem. Pro odkazy jsem použil číslování typů podle jeho článku v Numismatickém časopise Československém, protože je podrobnější, než jeho číslování v Grossus Pragensis.5

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

Britská mandátní Palestina Mince a bankovky 1927–1947
Prvního srpna letošního roku si připomeneme sté výročí počátku první světové války, v níž země Dohody (Srbsko, Británie, Francie, Rusko, Itálie, Rumunsko a USA) zvítězily nad Ústředními mocnostmi

V době první světové války hrál na Blízkém východě velmi důležitou roli cestovatel a arabista Thomas E. Lawrence (1888–1935), zvaný Lawrence z Arábie. Tento nadaný muž byl nejen plukovníkem britské armády, ale i rezidentem britské rozvědky v Káhiře. Byl to on, kdo po vojenské stránce organizoval povstání beduínů proti Osmanské říši, vyhlášené v červnu 1916 emírem v Mekce, šerifem Husseinem.

Lawrencem vedení beduínští povstalci obsadili v červnu 1917 přístav Akaba, nedaleko dnešního izraelského Ejlatu. Další významnou osobností byl generál Edmund Allenby (1861–1936), který byl v letech 1917–18 vrchním velitelem Egyptského expedičního sboru, britské jednotky bojující v Africe a Asii proti Osmanské říši. Allenbyho vojsko obsadilo Gazu, poté Jaffu a nakonec, 7. prosince 1917 před Brity kapitulují osmanské oddíly v Jeruzalémě a Britská armáda jej obsazuje. 11. prosince sám generál Allenby vešel pěšky do Jeruzaléma, čímž dal najevo svou úctu ke Svatému Městu. 24. září 1918 Britové dobyli Haifu a tímto měli prakticky v rukou celou celou Palestinu. Posledního záříjového dne byl dobyt Damašek a to byla formální tečka za boji o Sinajský poloostrov a Palestinu. Osmanská říše, onen „nemocný muž na Bosporu“, zanedlouho kapitulovala a její bývalé provincie se nyní dostaly pod britskou a francouzskou správu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.