Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (39) Účelové známky ražené rubními razidly
Známky ražené oboustranně pouze rubními razidly jsou sběratelům účelových známek dobře známé, nelze však říci, že by patřily k vyhledávaným komoditám.
Důvod je prostý, nevážou se k určité lokalitě ani konkrétnímu vydavateli a jsou kolem nich mnohé otazníky. Kdo je nechal razit, proč a k čemu byly vyrobené a jsou to vůbec všechno české ražby? Odpovědi lze nalézt v následném textu.
Přiřazení nesignované účelové známky určitému výrobci je nesnadné, protože studií zaměřených na produkci ražeben, z nichž by se mohlo vycházet, je poskrovnu. Z dochovaných nabídkových katalogů výrobců účelových známek je známo, že součástí nabídky byly hotové vzory pro rubní strany známek k různým účelům. Zákazníci si z nich vybírali vhodný motiv pro určitý druh známky. Identické reversy se tudíž opakují na účelových známkách různých vydavatelů. Pokud jsou známé ze vzorníku konkrétní firmy nebo ze známek uveřejněných s výrobním původem, lze podle nich určit výrobce. Aby to nebylo tak jednoduché, nutno konstatovat, že vzácně docházelo k napodobování či přímo kopírování vzorů konkurence.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.