Kalendárium 2015 zlato.

Holandská Grand Prix za medailérskou tvorbuHolandská Grand Prix za medailérskou tvorbu
Dne 11. února 2012 byla v Teylers Museu v holandském Haarlemu udělena nová cena za současnou medailérskou tvorbu, která je díky své výši 10 000 eur největším mezinárodním oceněním v tomto oboru.

Iniciativa pro vznik této ceny vzešla od numismatika Jaap van der Veena, po němž je tato cena také pojmenována – její oficiální název zní: Cena Jaap van der Veen a Teylerova muzea za současnou medailérskou tvorbu. Historicky prvním medailérem poctěným touto cenou se stal český umělec Otakar Dušek (1974). Ocenění si vysloužil za svou pamětní stříbrnou medaili Kursk-1943. Součástí ocenění je kromě finanční odměny i vydání katalogu a uspořádání výstavy – ta je k vidění do 9. září 2012 v Teylers Museu (obr. 1).

Zahájení

Zatímco pozvaní hosté přicházeli po úvodní recepci do slavnostního sálu, kde měl proběhnout ceremoniál předání ceny, věnoval oceněný medailér panu Jaap van der Veenovi soukromou prohlídku vystavených medailí v prostorách galerie muzea. Oba pánové využili služeb vynikající tlumočnice slečny Beatrijs Irving, která se s bravurou sobě vlastní pohybovala mezi češtinou a holandštinou a její pomoc tak byla neocenitelná (obr. 2).

Slavnostní ceremoniál sobotního odpoledne zahájila ředitelka Teylers Musea, paní Marjan Scharloo gratulací Jaap van der Veenovi k jeho 65. narozeninám. Zároveň mu předala věcný dar – geodu a katalog výstavy Hulde, která v muzeu právě probíhala. Následně paní Scharloo přítomným přiblížila historii a poslání muzea. Zejména se zmínila o kolekci čítající 1500 kusů medailí, jejichž prvním sběratelem byl sám zakladatel muzea Pieter Teyler. Poté byla přítomným přiblížena geneze nové velké ceny za současnou medailérskou tvorbu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012

Mincovnictví USA: 13 kolonií v 17. století
Když se roku 1607 Jamestown stal první stálou osadou anglických kolonistů, byla Severní Amerika nebezpečnou divočinou.

Na východním pobřeží postupně vzniklo třináct kolonií, které se měly později stát základem USA. Jejich obyvatelé během 17. století urazili dlouhou cestu od bobřích kůží až po první vlastní mince.

Tabák a wampum: komoditní měna
Nově zakládané osady potřebovaly pro své další přežití a rozvoj nakupovat zásoby a vybavení přivážené loďmi z Anglie. Když roku 1630 dorazili puritáni do Massachusetts, obchod zde probíhal s pomocí barteru. Transakce s pomocí komodit, jako byly pytle s obilím nebo dobytek, byly obtížné a cena hotových peněz prudce rostla. V nouzi bylo roku 1635 povoleno platit střelivem do mušket, v kurzu 1 kule za farthing. Jednotlivé kolonie si stanovily své směnné kurzy komodit a výrobků, čímž se obchodování stalo ještě nepřehlednější. Na jihu byl komoditním platidlem tabák. Ten se stal roku 1619 oficiální měnou Virginie a hlavním artiklem byl i v Marylandu, New Jersey a obou Karolínách. Mezi platidla se na jihu počítaly i nedostatkové železné hřebíky, kvůli kterým se často zapalovaly opuštěné domy. S dalším rozvojem kolonií se komoditní měna ukázala nepraktickou kvůli podvodům s kvalitou a velkými nároky na prostor při skladování. Novou náhradou za mince se měla stát tradiční ozdoba Indiánů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU