Mince státu Kypr.

MADAGASKAR; ND (2017)
Nová etapa madagaskarských bankovek

V polovině letošního roku vydala centrální banka Madagaskaru (Banky Foiben‘i Madagasikara; angl. Central Bank of Madagascar) zcela novou podobu madagaskarských bankovek. Rozsah nominálních hodnot je od 100 ariary do 20000 ariary. Bankovky mají charakter ND.

Jak víme, v historii Madagaskaru se vyskytla i nominální hodnota 25 000 franků, kterou reprezentovalo 5000 ariary. Nelze však zjednodušovat, že se jednalo o nejvyšší nominální hodnotu v historii Madagaskaru. Nejprve byly tištěny bankovky ve frankovém monetárním systému (1974–1998). Až v roce 2003 byl na Madagaskaru zaveden systém ariary, který se ale přepočítával na franky. Při přepočtu franků na ariary byl zaveden systém 1 : 5 (500 franků = 100 ariary). Obdobný přepočet od roku 2003 platil také v převodu ariary na franky. Nové bankovky mají zcela odlišný vzhled od tradičních bankovek z let 2003 – 2014. Jsou vybaveny řadou zcela nových ochranných prvků, které bankovkám dávají statut téměř nekopírovatelných bankovek pro výrobu falz. Pouze pro úvodní rekapitulaci uvádíme, že základní měnovou jednotkou jak jsme již uvedli, je v současné době, v podstatě od již zmíněného roku 2003, ariary. Zkratka podle ISO 4217 je MGA. Ariary je jedna ze dvou měn, která nepoužívá desítkovou soustavu (druhou je mauritánská ukíja). Jeden ariary sestává z 5 iraimbilanja. Názvy ariary a iraimbilanja mají původ už v předkoloniálního období.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.

V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.

Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní se mnou jít.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.