Mincovní kazeta VOLTERRA.

100 EMALANGENI
Svazijsko (eSwatini) 2010–2017

Svazijsko (častěji však Swaziland) je stát v oblasti jižní Afriky, v sousedství Mosambiku a Jihoafrické republiky. Jde o jednu z posledních diarchieí světa, jejíž král se jmenuje Mswati III.

Emitentem platidel je na území Svazijska Central Bank of Swaziland (svazijsky Umntsholi Wemaswati). Banka emitovala v roce 2017 (100 a 200 emalangeni) a 2018 (200 emalangeni; specimen) nové hybridní bankovky o nominálních hodnotách 100 a 200 emalangeni (singulár lilangeni). Tato měnová jednotka, jak je zřejmé, je zákonem stanovená pro území Svazijska. ISO kód (ISO 4217) měny je SZL. Jednou setinou lilangeni je cent (1/100). Z historického pohledu stojí za povšimnutí, že na území Svazijska v době vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se používala měna sousední Jihoafrické republiky (dále JAR), rand. Ten byl v platnosti až do roku 1974, kdy byl nahrazen novou měnou, lilangeni. Již v roce 1980 bylo však rozhodnuto, že druhou paralelní měnou se stane opět jihoafrický rand. Tu lze vedle lilangeni používat souběžně do současnosti. Svazijsko spolu s JAR, Lesothem a Namibií vytvořilo v roce 1994 tzv. Společný měnový prostor. Znamená to, že měny zúčastněných států jsou pevně navázány na jihoafrický rand v poměru 1 : 1. Rand lze užívat na území všech čtyřech státech, avšak národní měny Svazijska, Lesotha a Namibie se na území JAR používat nemohou. Centrální banka vydává bankovky s maximální nominální hodnotou 200 emalangeni a mince ve výši do 5 emalangeni (včetně mincí v různé výši centů). Větší část mincí má výroční charakter.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem
K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.

Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.

Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU