FERDINAND I. (V.) – poslední korunovaný český král Unikátní medailová ražba
Před 180 lety, v roce 1836, se ujal vlády poslední korunovaný český král z rodu habsburského – arcivévoda rakouský Ferdinand,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský a český král v posloupnosti habsburských panovníků pátý.
Jeho manželkou byla Marie Anna Karolina Pia Savojská,2 dcera sardinského krále Viktora Emanuela I. a Marie Terezie, vnučky císařovny Marie Terezie.
Ferdinand převzal vládu po smrti svého otce císaře Františka I. dne 2. března 1835. Císař Ferdinand patřil sice k nejoblíbenějším habsburským panovníkům, ale on sám ovšem ve skutečnosti nikdy nevládl. Jeho otec před smrtí fakticky složil vládu v monarchii do rukou kancléře Metternicha3 a státní rady. Na systému rakouské vlády se tak po smrti Františka I. prakticky nic nezměnilo a rakouská zahraniční i vnitřní politika byla i nadále vedena v duchu metternichovského absolutismu. Hospodářský vývoj v monarchii však postupně spěl k novému bankrotu, měsíc po měsíci rostla nespokojenost s Metternichovou vládou. Revoluční nálada v hlavním městě donutila císaře Ferdinanda I., aby počátkem roku 1848 nenáviděného kancléře propustil ze svých služeb. Postup revoluce ani Ferdinandův pád to však již nezastavilo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.
Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.
Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes
jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.
Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
MINCE-ČNB.CZ