75. VÝROČÍ OPERACE ANTHROPOID
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2017 je mince k 75. výročí operace Anthropoid, kterou vydala Česká národní banka 24. května 2017 na základě vyhlášky č. 131/2017 Sb.
Jako odvetu za teror, který rozpoutal zastupující říšský protektor Protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich po svém jmenování v září 1941, připravil na něj II. odbor československého exilového ministerstva národní obrany v Londýně atentát. Operaci s krycím názvem Anthropoid provedli 27. května 1942 rotmistři Jozef Gabčík a Jan Kubiš, vycvičení a vyslaní z Velké Británie. Atentát byl proveden na již neexistující křižovatce Kirchmayerovy třídy a ulice V Holešovičkách, kde musel Heydrichův automobil Mercedes-Benz zpomalit. Gabčíkův samopal Sten selhal a nevystřelil, Kubišovi se však podařilo vrhnout k tomu účelu speciálně sestrojenou bombu, která poškodila automobil a Heydricha zranila. Ačkoliv zra
nění nebylo smrtelné, v důsledku dodnes neobjasněných komplikací protektor po osmi dnech 4. června 1942 zemřel. Parašutistům se podařilo uniknout a dlouho se je nedařilo vypátrat, až pomocí zrádce byl zjištěn jejich úkryt v pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
MINCE-ČNB.CZ
