Suvenýr z Čech

Hyperinflace v Zimbabwe V. Souboj mezi americkým dolarem a jihoafrickým randem
Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil. Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami a katastrofami.

Kdo žil celý rok 2008 v Zimbabwe, se na podzim téhož roku již ničemu nedivil. Bylo po volbách, nic podstatného se nevyřešilo, svět byl zahrnut jinými zprávami a katastrofami. V Zimbabwe se nadále umíralo hlady, ale také nesmírně bohatlo, podle toho, kdo měl faktickou moc, přístup k surovinám a hotovost, v jakékoliv směnitelné měně a ne v inflačních zimbabwských dolarech třetí generace (oficiální zkratka ZWS), o které nestáli ani místní.

Od července 2008 platil z příkazu Rezervní banky Zimbabwe limit, který si bylo možné v ybrat přímo v hotovosti a ten byl na den stanoven na 100 miliard zimbabwských dolarů, což již tři dny po zavedení nestačilo ani na nákup bochníku chleba a podobně zpozdile reagovala banka na zvýšení limitů po celý půlrok. Pro takovou „sumu“ skutečně nebylo možné do banky ani dojet a dojít pouze v případě, že člověk potřeboval na něco svazek bankovek, jako v ycpávku, jako podklad pro „nové pouliční v ýtvarné dí lo“ nebo předat známým jako suvenýr do zahraničí. Zimbabwská měna byla skutečně k ničemu. Reálná možnost nákupu potravin byla jen za americké dolary, které se do země pašovaly, nebo za jihoaf rické randy, které na podzim roku 2008 měly v Harare významné postavení.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012.