Svatováclavské dukáty.

Svatováclavské dukáty

SVATOVÁCLAVSKÉ DUKÁTY
( 189 produktů v prodeji. )

Legendární kníže Václav se stal zřejmě nevyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu. Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny. V roce 1923 se dukát se svatým Václavem prodával za tržní cenu 120 korun a byl oblíbeným dárkem k nejrůznějším příležitostem. Dnes se cena těchto historických mincí pohybuje od 6000 do 9000 Kč, dle zachovalosti a ročníku. Ty nejvzácnější se pak dají získat pouze dražbou na aukcích. Na tradici těchto dukátů navazují i současné ražby. Předlohu jednodukátu z produkce společnosti Zlaté mince – Numismatika vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Zajímavostí je, že prvotní návrh lícní strany z roku 1993 byl původně určen pro českou oběžnou korunovou minci. "Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor Vladimír Oppl.

Investor a Sběratel 2013 Veletrhy lákají k výhodným nákupům
Již po třetí budou mít sběratelé a investoři možnost navštívit od 5. do 7. září na výstavišti v pražských Letňanech mezinárodní veletrh investičních příležitostí do zlata, mincí, medailí a drahých kamenů – INVESTOR.

Akce nabízí jedinečnou příležitost porovnat a nakoupit komodity s investičním potenciálem od několika desítek předních českých a zahraničních firem.

Investor se koná současně s 16. ročníkem mezinárodního veletrhu poštovních známek, mincí, pohlednic, telefonních karet a ostatního sběratelství SBĚRATEL. Veletrhy jsou největším setkáním sběratelů ve střední a východní Evropě a účastní se jich řada poštovních správ, mincoven a prodejců, které na jiné podobně zaměřené akci v ČR nenajdete.
Investiční a sběratelský artikl každoročně nabízí více než 260 firem z 35 zemí, mezi které stabilně patří také Pražská mincovna. Ta minulý rok pro návštěvníky připravila ražbu pamětního medailonu veletrhu Sběratel z ryzího stříbra v omezeném množství pouhých 399 kusů. Sběratelskou cenu medailonu zvyšoval fakt, že každý medailon se razil přímo na veletrhu zvlášť pro každého zákazníka a číslo ražby se tak odvíjelo od času, kdy stánek Pražské mincovny navštívil. Pražská mincovna i letos představí spoustu novinek. Například stříbrnou uncovou medaili s „morbidním˝w“ tématem Kostnice Sedlec. Ten největší tahák ale zatím tají a odhalí ho až přímo na veletrhu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

Vojevůdce na papíře Jan Žižka na bankovkách
Vděčným motivem našich domácích bankovek vždy byly významné osobnosti naší bohaté historie. Jednou z nejčastěji vyobrazovaných postav je tak vedle Tomáše Garrigue Masaryka především Jan Žižka z Trocnova.

Už v době národního obrození a zejména během první republiky vzrostl velký zájem o husitství a osobnosti s ním spojené. Velmi silně se k husitské tradici hlásily především československé legie, kde zejména v Rusku působilo hned několik pluků nesoucí jméno tohoto našeho předního vojevůdce. Po válce na téma husitství vznikla i celá řada knih, z nichž jednou z nejvýznamnějších je známá trilogie od Josefa Pekaře Žižka a jeho doba.

Vrcholem prvorepublikové oslavy legionářské tradice měl být také vítkovský památník, dokončený byl ale až po druhé světové válce. Zde stojící socha Jana Žižky je dodnes jednou z největších jezdeckých soch v Evropě. Velký rozmach zájmu o Žižku a husitství jako takové zaznamenáváme po druhé světové válce a především v padesátých a šedesátých letech, tedy v době kdy tuto část naší historie zneužili komunisté ke své propagandě.

Je ovšem nutno podotknout, že vedle mnoha řádů, plaket a vyznamenání, vznikají i odborné a dodnes nepřekonané publikace například ta od F. M. Bartoše. Ve všeobecně panujícím zájmu o husitství tak není divu, že se toto téma přeneslo i na nově vznikající papírová platidla.
Během více jak čtyřicetileté vlády komunistického režimu se tak vydaly hned čtyři vzory bankovek nesoucí Žižkův por trét.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU