ÚČELOVÉ ZNÁMKY OKRESU CHOMUTOV II
Nová publikace
Čtenáři časopisu Mince a bankovky jistě dobře znají jednoho z pravidelných přispěvatelů pana Marka Cajthamla. Seriál článků Ze světa kovových známek, který zkoumá a popularizuje pestrý svět účelových známek, má za sebou již více než čtyřicet pokračování. A jeho publikace České chmelové známky patří k základní literatuře pro zájemce o tento obor.
Oblastní muzeum v Chomutově vydalo v listopadu 2017 svou novou publikaci – Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska) II. navazuje na knihu Účelové známky okresu Chomutov (Chomutovska a Kadaňska), již vydalo chomutovské muzeum v roce 2004. Již tehdy autor konstatoval, že v budoucnu dojde jistě k objevu dalších účelovek. A nová publikace mu dává za pravdu, přináší dalších 122 regionálních účelových ražeb. K jejich objevům došlo v muzejních a soukromých sbírkách, významný byl rovněž přínos detektorové prospekce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Ze světa kovových známek (9) Známky potravních (konzumních) spolků a družstev
Rozvoj potravních spolků v rakouských zemích nastal po liberalizaci podnikání
odstartované vydáním živnostenského řádu r. 1859 a obchodního řádu v roce 1862.
Po schválení spolčovacího zákona roku 1867 byly svépomocné potravní spolky definovány
jako hospodářské spolky a od vydání družstevního zákona roku 18731 působily jako
výdělková a hospodářská společenství.
Posláním potravních spolků zakotveným v jejich stanovách bylo nakupovat zboží denní potřeby pro domácí použití od v ýrobců a prodávat je členům za minimální ceny. Založením svépomocného spolku čelili zaměstnanci truck-systému2 do jeho zákazu v Rakousku-Uhersku v roce 1870, kter ý ale někde dál ve skryté formě přetrvával v továrních konzumních prodejnách
ovládaných podnikateli3.
Svépomocné spolky a později podnikatelská družstva, které měly v obchodní a někdy i v ýrobní sféře konkurovat podnikatelům a zlepšit tak životní úroveň členů, počaly vznikat v 60. a 70. létech XIX. století. Ideologem a zároveň i jedním z iniciátorů svépomocného hnutí v Čechách byl v té době JUDr. František Ladislav Chleborád (1839–1911). Vzorem mu byl německý model svépomocného hnutí, učení Schulz-Delitsche, a anglický spolek Rochdale Pioneers, u nás uváděný jako Poctiví pionýři (zákopníci) Rochdalští4, o jehož činnosti obsáhle referoval v přednáškách a časopisecky. F. L. Chleborád stál u vzniku a byl prvním předsedou nejznámějšího svépomocného spolku pražského Oulu založeného roku 18685. Podle Oulu byly zřizovány podobné svépomocné spolky v Praze i na venkově. Spolek po odchodu Chleboráda pro osobní rozpor y a špatné hospodaření byl nucen ukončit činnost 18. července 1875.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
MINCE-ČNB.CZ