Jan Žižka z Pražské mincovny Medaile zahájila novou sbírku
Medailon odkazující na slavného husitského vojevůdce Jana Žižku začala v říjnu razit Pražská mincovna. Titulem zahájila zcela nový cyklus, který je věnovaný významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
Výtvarný námět medaile Jan Žižka z Trocnova tvoří dvě kompoziční složky: portrét a doprovodný motiv. „Žižkův portrét je autorský a ideální, což znamená, že jde o moji autorskou licenci a neopíral jsem se o žádné historické zobrazení. Naopak doprovodný motiv volně cituje známou iluminaci z Jenského kodexu,“ popsal novinku autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský. Celek tak připomíná osobnost vojevůdce i samo husitské hnutí. Opis Jan Žižka z Trocnova je umístěn v horní části mincovního pole po obou stranách portrétu.
Michal Vitanovský přiznává, že na návrhu pracoval rád, i s vědomím problematického vnímání Žižkovy osobnosti v české veřejnosti„Katoličtí konzervativci ho vytrvale prohlašují za lapku, pro komunisty to byl revoluční vůdce prostého lidu. Oba výklady jsou ve své jednostrannosti falešné a nepřispívají ke skutečnému poznání jedné z velkých postav našich dějin,“ soudí Vitanovský a upozorňuje, že v kontextu středověkého válečnictví je Žižka postavou dokonce evropských rozměrů (viz též článek Michala Vitanovského – pozn. red.).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
KORUNOVACE FERDINANDA II. ŠTÝRSKÉHO
na českého krále v roce 1617
V českých dějinách patrně není mnoho postav, které by měly tak špatnou pověst jako Ferdinand II. Při vyslovení jeho jména jako temná ozvěna zazní: Bílá hora, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, emigrace, protireformace, úplný rozvrat měny – mincovní úpadek (tzv. kalada), třicetiletá válka, zánik české samostatnosti, období temna. Osobně to prý nebyl zlý člověk. Jeho zpovědníci a dvořané chválili jeho shovívavost ke služebnictvu, štědrost k rádcům, manželskou věrnost, lásku k dětem, pobožnost a skromnost. Na druhou stranu však podepisoval rozsudky smrti, dekrety o konfiskaci, patenty, které vyhnaly desetitisíce lidí z domova do emigrace. Byl ochoten schválit či podniknout téměř cokoli, pokud měl pocit, že je to nutné pro spásu jeho duše. Ne nadarmo se Ferdinand stal idolem protireformace. Takového muže přijali čeští stavové před 400 lety v roce 1617 za českého krále.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
MINCE-ČNB.CZ