E-shop



Známky

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.

S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.

Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
Mince-cnb.cz - Mince České národní banky (ČNB) a Národnej banky Slovenska (NBS). Medaile Pražské mincovny a.s. (PMI) ©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...